Sdítejte odkaz na tento článek na facebooku.
Do teď jsem si myslel, že články psát budu jen kvůli práci a jinak se nedotknu klávesnice, jak je rok dlouhý. Když ale vidím, co se v českých médiích nyní děje, jak se článek z ústavy o svobodě slova vytahuje, jen když je třeba, nedalo mi to – co jde dovnitř, musí ven. Kdy to, v jakém stavu nyní česká média jsou, celé začalo? Těžko říct. Stoprocentně ale vím, že zákaz, aby byl vydán můj článek výměnou za to, že Microsoft u nás utratí peníze za inzerci, je pro mne ta poslední kapka.
Do teď jsem si myslel, že články psát budu jen kvůli práci a jinak se nedotknu klávesnice, jak je rok dlouhý. Když ale vidím, co se v českých médiích nyní děje, jak se článek z ústavy o svobodě slova vytahuje, jen když je třeba, nedalo mi to – co jde dovnitř, musí ven. Kdy to, v jakém stavu nyní česká média jsou, celé začalo? Těžko říct. Stoprocentně ale vím, že zákaz, aby byl vydán můj článek výměnou za to, že Microsoft u nás utratí peníze za inzerci, je pro mne ta poslední kapka.
Je myslím skutečně zle a tak se o víkendu na
chvíli změním blogera v utajení. V utajení proto, že i já musím něco jíst.
Věřím, že počet sdílení tohoto článku donutí nejen moji redakci, ale i další
obří instituce ke změně. Ke změně, která státu a daňovým poplatníkům možná zachrání spoustu
peněz a americké korporaci zamezí v budoucnu k povýšenému chování
v naší zemi, kterou podle mne možná považuje za svojí kolonii a banánovou
republiku zároveň.
Spor Microsoft versus Mironet
O jaký spor jde? Psal se rok 2000 a firmy se v ČR začaly zajímat o internet. Českou e-commerce tehdy táhnuly hlavně knihy a IT technika. Mironet byl v té době třikrát větší než dneska známá Alza a do povědomí zákazníků se dostal i tím, že jako první nabízel zákazníkům ve velkém operační systém Linux jako alternativu vůči tehdejšímu naprosto dominantním Windows od Microsoftu. To se značně nelíbilo tehdejším manažerům Microsoftu, kteří se údajně nejprve snažili Mironet donutit k podpisu smlouvy, která měla stanovit, že Mironet bude prodávat počítače výhradně se systémem Windows. Když se to nepodařilo, podali na Mironet trestní oznámení za údajné porušování autorských práv a odstartovali tak kauzu plnou nestandardních postupů a protiprávní. Policie spustila obrovskou akci, kdy zabavila Mironetu vše - počítače, data, účetnictví, zákaznickou databázi a čtyři roky Mironet vyšetřovala. Po celou dobu vyšetřování Mironet upadal, až byl v roce 2003 8x menší než Alza, což tak zůstalo až dodnes. Vyšetřování skončilo, všechna obvinění se ukázala jako nepodložená a stát za zásah musí nyní Mironetu platit odškodné. Jsou to částky obrovské, co přesahují půl miliardy korun.
Toto jsou informace z tiskové
konference z 8. března 2015, kterou uspořádal Mironet a kde jsem osobně
byl. Na flashce jsme dostali tiskovou zprávu, prezentaci
a grafy. Tedy to, co jsem dostal
spolu s více jak třiceti přítomnými novináři. To číslo 30 si zapamatujte,
ještě se k němu vrátíme.
Zmanipulovaná policie a platící daňový poplatník
Na tiskovce ředitel a majitel Mironetu Robert Novotný řekl novinářům, že nabídl státu důkazy, kdy vedoucí pracovníci Microsoftu zmanipulovali policii tím, že předali policii lživé důkazy a podali lživá svědectví. Tyto nepravdivé důkazy a svědectví se podle Novotného stali důvodem k tomu, že policie provedla obrovský zásah vedoucí takřka k likvidaci jeho společnosti. Celou policejní akci následně soudy označily za nezákonnou a protiústavní.
Na základě důkazů, které
Mironet nashromáždil, může nyní údajně stát žádat peníze, které vyplácí
Mironetu, zpět od Microsoftu. Mironet prostřednictvím Novotného nabídnul v minulém
roce ministerstvu spravedlnosti důkazy, které by umožnily státu žádat peníze za
způsobenou škodu od Microsoftu. Předchozí ministryně spravedlnosti se však
odmítla setkat a mluvčí ministerstva už v médiích uvedl, že od Microsoftu
stát nic chtít nebude.
Je vážně zvláštní, že
ministerstvo se rozhodne, aniž by se s materiály Novotného seznámilo. Přeci jen by mohlo alespoň předstírat zájem, že
chce chránit peníze daňových poplatníků. Novotný se právě teď přes média snaží
působit na nového ministra spravedlnosti, aby tento postoj přehodnotil a
s materiály se seznámil. Na množství
peněz, které dostane Mironet od státu, tato aktivita údajně nemá vliv. Majitel
Mironetu si zkrátka nepřeje, aby jím vysouzenou škodu zaplatil daňový
poplatník, když reálným viníkem celé situace jsou bývalí vrcholoví manažeři
Microsoftu.
Kdo konkrétně kým
manipuloval a kdo za tím stojí? To jsme se na tiskové konferenci nedozvěděli.
Tyto materiály chce nejdříve Novotný předat ministrovi osobně, a pak je teprve pro
média zveřejní. Na dotaz mého kolegy, kdo za tím celým z Microsoftu stál,
padla dvě jména. Bývalý obchodní ředitel českého Microsoftu Vladimír Smutný
a bývalý generální ředitel českého Microsoftu Jan Mühlfeit.
Zakázaný článek
Velice chytlavé téma, je jen málo takových. Pár
hodin po tiskovce se na internetu se od menších redakcí objevily články, které
se stávaly nejčtenějšími články dne a pod nimi se odvíjely zajímavé a dlouhé diskuse.
Články lze dohledat přes google, zde například článek na Lupa.cz
a v Parlamentních
listech. Obsáhlé pojednání najdete v březnovém čísle Forbesu a také v aktuálním
týdeníku Respekt, kde evidentně na tématu redakce už pracovaly ještě před
tiskovkou.
Rozhodl jsem se dohledat k tématu víc
informací a připravil jsem svůj článek až na další den. Můj článek měl přinést vyjádření nejen
Novotného z Mironetu, ale také ministerstva spravedlnosti a lidí z
Microsoftu. Upřímně myslím, že článek se mi povedl. Byl faktický, věřím i že
objektivní a vyhnul jsem se spekulacím na nabízející se citlivá témata. Tím
bylo i mé zjištění, že bývalý generální ředitel Microsoftu Jan Mühlfeit byl tři
měsíce po zásahu v Mironetu povýšen na viceprezidenta celého Microsoftu
pro střední a východní Evropu a právě tvrdý zásah v Mironetu měl na jeho
povýšení vliv a hlavně to, že byl nedávno odhalen jako agent StB.
Můj článek o celé kauze tady ale nečekejte, chci zůstat v anonymitě.
Byl mi však vrácen
s tím, že má být jen na téma, že Mironetu musí stát zaplatit škodu a část o
možných pochybění Microsoftu mám vynechat. Když jsem namítl, že o povinnosti
státu platit odškodné Mironetu se psalo před měsícem a právě informace, že
škodu by měl možná platit Microsoft je to, o čem celá tiskovka byla, tak můj
článek bez vysvětlení dostal stopku. Dozvěděl jsem se neoficiálně, že proběhl
telefonát, že Microsoft nám proškrtá inzerci, pokud o daném budeme informovat
a naopak v opačném případě nám inzertní budget navýší.
Je to pravda nebo není? Nevím. Neznám situaci
v ostatních redakcích a proto teď spekuluji. Vycházím pouze z faktu, že
počet článků neodpovídá počtu novinářů (vzpomeňte si na to číslo 30 a použijte
Google). Zejména na největších serverech se neobjevilo nic. Pro příklad: na
tiskovce kladli doplňující otázky kolegové z Novinky.cz nebo iDnes.cz, ale ani jeden
ze serverů se o tématu nezmínil. Domnívám se proto, že ve vedení naší redakce
neproběhla náhodná autocenzura, ale že opravdu někdo obvolával redakce s jasným
sdělením.
Redakce by byly samy proti sobě, kdyby se opřely
do tak obrovského inzerenta, jakým Microsoft je, hlavně když dostanou jasný
pokyn, že článek na toto téma je nežádoucí a ovlivní inzertní budget.
Bližší košile než kabát, říká se, a já nemohu, než
souhlasit. Hořko je mi ale, když vidím, jak ochotně média ohnou hřbet za
inzertní bonus. Zde už toto tolerovat nelze. To jako vážně chceme být
informováni jen o tom, co někdo nahoře schválí? Neměli bychom si rovnou
preventivně založit i to orwellovské ministerstvo pravdy?
Braňme se
Motivace Microsoftu je zřejmá. Raději utratit miliony
za inzerci teď, než platit náhradu škody českému státu v řádech stovek
milionů v budoucnu. Když se veřejnost ani novináři o toto téma zájem
„nemají“, tak tu nebude žádný důvod, aby nový ministr měnil postoj své
předchůdkyně. Škodu zaplatí daňoví poplatníci a další nehospodárnost státu se
zamete pod koberec.
Vidím opět ono „všichni jsou si rovni, někteří
jsou si rovnější“. Mironet chtěl udělat něco navíc, než musel, jeho snaha
chránit peníze státu je v dnešní době ojedinělá a mě sympatická. Microsoft
však - a teď opět spekuluji - silou peněz nakonec zabrání medializaci této své
velké blamáže a česká média potají kývnou na lákavou inzertní nabídku za tuto „drobnou“
protislužbu.
Přišel šéf a poručil, ať zanechám psaní o půl
miliardě korun a připravím článek na další téma v pořadníku. Tak jsem i udělal. Je ale večer, a ze mě se stal bloger
v anonymitě.
Jediná věc, o kterou vás chci požádat. Když nic
jiného, alespoň sdílejte odkaz na tento článek na facebooku. Počet sdílení je malé hlasování o tom,
že pokud tu opět má končit svoboda slova, tak to si líbit nenecháme. Braňme se
nové mediální cenzuře. Já mlčet nebudu.
Žádné komentáře:
Okomentovat